Práce s otevřeným ohněm

Jednou z častých příčin požárů jsou různé práce, při kterých se používá otevřený oheň.
Nejčastěji se jedná o svařování nebo pálení plamenem nebo elektrickým obloukem, což je
jedna z nejpoužívanějších technologií ve výstavbě, výrobě i při údržbě a opravách strojů a
zařízení. Svařovat lze kovy železné (např. ocel), ale také neželezné (např. hliník a měď).
Takzvaně svařovat lze však také plasty a lepenku. Samostatnou kapitolu v práci s otevřeným
ohněm tvoří pokrývačské práce, při kterých dochází k manipulaci s hořlavými látkami
(lepenkami), které se svařují například plynovými hořáky. Jako hydroizolace se na stavbách
používají také roztavené živice.
Všechny tyto práce mají jedno společné, vyskytují se při nich zdroje tepla dostačující pro
zapálení běžného hořlavého materiálu. Ti, kdo práce provádějí, navíc až příliš často podceňují
základní bezpečnostní opatření. Buď základní bezpečnostní opatření neznají nebo je
nedodržují vědomě.
Předpisy stanoví, že práce, pro které je nutná odborná kvalifikace, nesmí provádět ten, kdo
požadovanou kvalifikaci nemá. Kdo chce provádět např. svářečské práce, musí mít platný
svářečský průkaz. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
stanoví: „Fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud
nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními
předpisy“. V případě, že toto ustanovení fyzická osoba poruší může ji být uložena pokuta až
do výše 25.000, - Kč.
Základní bezpečnostní opatření při svařování a dalších pracích s otevřeným ohněm řeší
vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a
nahřívání živic.
Základním bezpečnostním opařením je v případě práce s otevřeným ohněm odstranění všeho
hořlavého materiálu, a to nejen v bezprostředním okolí prováděné práce, ale nejlépe v celém
prostoru. Dále je nutné zkontrolovat, zda nemůže dojít k přenosu jisker nebo žhavých okují
k hořlavému materiálu v jiném prostoru (např. otvory v podlaze nebo ve stěnách). Rovněž
nelze zanedbat přenos tepla vedením (např. trubka procházející stěnou do jiného prostoru,
která je v přímém kontaktu s hořlavými látkami). Pokud jsou prováděny práce s otevřeným
ohněm v domě nebo v bytě za provozu, je nutná spolupráce majitele nebo nájemníka na
bezpečnostních opatřeních. Lidem, kteří tyto práce provádějí, musí být poskytnuty správné
informace o hořlavých materiálech v okolí prováděných prací. Stalo se například, že majitel
rodinného domu byl přesvědčen, že izolační materiál pod jeho střechou je nehořlavý a takto
informoval zaměstnance firmy, která na jeho domě prováděla opravu střešní krytiny. Až
vzniklý požár a zničená střecha jej přesvědčili, o tom, že izolace hořlavá byla.
Při pracích s otevřeným ohněm, zejména při svařování a pálení, musí být přítomna další
osoba, která sleduje kam žhavé částice odletují a v případě potřeby může oheň v zárodku
uhasit připravenými hasebními prostředky. Při přerušení práce musí vždy alespoň jedna osoba
místo práce střežit a po ukončení práce je povinnost místo práce a jeho okolí kontrolovat
alespoň po dobu 8 hodin. Obdobná opatření se vztahují také např. na práci s otevřeným
ohněm při lepení izolační nebo jiné střešní krytiny otevřeným plamenem.